Jdi na obsah Jdi na menu
 


Povídky

Příspěvky

Tep

9. 9. 2015

Koho by kdy napadlo, že se dám na čistou romantiku. Ale vězelo to v palici, nedalo pokoj a chtělo to ven. Tak jsem to pustil.

 

Extra jízda

9. 9. 2015

Původně jsem chtěl napsat klasickou drabble povídku do sto slov, ale nějak se mi to rozrostlo. Taková trochu pocta dílu (respektive části jedné povídky) polského autora Stefana Grabinského.

 

Bezpečí domova

9. 9. 2015

V aktuálním čísle Howarda se objevil komiks podle mého scénáře, který vychází z mé stejnojmenné krátké povídky. Tu si zde můžete přečíst.

 

Muž, který miloval knihy

25. 1. 2015

Dlouho jsem nepřidal žádnou povídku. Tahle vznikla před pár dny. Je to jedna z těch, které chtějí ven a člověk si od nich ani moc neslibuje. Prostě ho napadne jistá věc a chce ji zvěčnit. Kdoví co to je. Horror asi určitě ne, byl-li bych nějak přinucen žánrově specifikovat, asi bych použil termín bizarro fiction. Již předem se omlouvám za případné následky.

 

Povídky do 100 slov

11. 3. 2014

Je to pár měsíců, co jsem si řekl, že bych to mohl zkusit. Nevěřil jsem, že to zvládnu, ale pak se do toho člověk dostane, podchytí ten grif a alespoň něco ze sebe dostane. Dá se napsat povídka do 100 slov? Dá. Bude dobrá? To nevím. Napsal jsem jich více, ale pro většinu jsem našel udání, takže zde jen tříkousková ukázka, jak asi takové horrory do 100 slov mohou vypadat.

 

Přišel. Odešel. Zůstali mrtví

26. 1. 2014

Tahle povídka chtěla být napsána. Pomrkávala na mě pokaždé, když jsem se chystal něco psát. Mávala a pořvávala. Kdo ví, co to vlastně je. Sci-fi? Fantasy? Horror? Paranormální romance? Thriller? Drama? Možná všechno, možná nic z toho.

 

Já to slyšel

5. 1. 2014

Tahle povídka mě napadla ve vlaku loni v listopadu cestou na Bloody Xmas Festival. Oni ty nápady opravdu přicházejí kdykoliv, jakkoliv a na jakýkoliv popud.

 

Zahrada

1. 1. 2014

Do nového roku s novou povídkou. Tahle má trochu zvláštní historii. poprvé jsem ji začal psát už někdy v roce 2000. Naprosto jsem ale z řetezu pustil svou grafomanii a dostal se do bodu, kdy mi přišla povídka nezajímavá a nedopsání hodna. Po letech jsem ji začal psát znovu, v grafomanii jsem se už poměrně krotil, ale stejně jsem se opět dostal do bodu, kdy jsem ji přestal psát a smazal. Povedlo se to až napotřetí. Psal jsem jí s různě dlouhými pauzami prakticky celý loňský rok. A jsem rád, že jsem ji dopsal, už pro tu zřejmě dosud nejšílenější zápletku, co jsem zatím použil.

 

S Meluzínou sůl lízat (část II.)

26. 11. 2013

Druhá část povídky z července 2013.

 

S Meluzínou sůl lízat (část I.)

26. 11. 2013

V létě napsaná zimní povídka. Jedna z dosud nejdelších a nejmonumentálnějších, co jsem kdy napsal (tři lokace, tři časové úseky). Natolik, že jí zde musím dát ve dvou částech. Tohle je tedy první.

 


 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA