Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nejen autorské vyhlídky roku 2015

6. 4. 2015

Čtvrt roku za námi, takže začněme lehkým ohlédnutím. V lednu proběhlo mé autorské čtení v Městské knihovně v Českém Krumlově. Krásná a příjemná akce ve velmi krásném a příjemném prostředí. Krumlovská knihovna patří k těm nejhezčím (není-li rovnou tou nejhezčí) knihovnám, které jsem dosud navštívil. Návštěvníků nebylo sice nějak moc, ale horentní počty na podobných akcích ani neočekávám a dobrá akce se dá uskutečnit i s jedním jediným zájemcem. Tady jich tedy bylo trošku více. V březnu, na svatého Patricka, jsem autorské čtení a povídání o tvorbě absolvoval opět v místní loučovické knihovně. Ta prošla kompletní renovací a mé čtení bylo jednou z prvních akcí, které v ní od té doby proběhly. Opět, jako vždy, příjemní lidé, skvělý přístup, doufám, že to takhle bylo všestranné uspokojivé pro všechny.
Ale teď již hleďme do budoucnosti.
Zatím nejjistější věcí v tomto roce je má účast v již 6 antologii českého hororu. Tentokrát půjde o kratičkou povídku do 333 slov (maximálnímu limitu slov jsem se ani nepřiblížil).
Ke zdárnému závěru pomalu ale jistě finišuje antologie erotických horrorových povídek Poslední polibek, kterou edituji a budu v ní mít jednu povídku. Už teď můžu prozradit, že v ní bude deset povídek od desítky českých autorů a autorek (mimo jiné třeba Františky Vrbenské, Anny Šochové, Martina Štefka, dua Boček & Zubík, filmaře Miroslava Buly atd.), ilustrovaných devítkou českých a slovenských ilustrátorů a ilustrátorek s titulní ilustrací loučovického mistra malířského a horrorového fanouška Františka Táchy. Pokud se nestane něco nepředpokládaného, nejpozději do července by kniha měla být venku.
Pokračuje i mé publicistické psaní. Pravidelně každou sobotu se objeví nějaký můj článek, osobnostní profil nebo recenze filmu/knihy/soundtracku na stránkách Horor Web. Pro stránky Vlčí bouda jsem rozjel nepravidelný seriál o mých oblíbených českých horrorových filmařích, plus mám rozepsaný ještě jeden článek o jisté japonské filmové sérii, ale ten kdo ví kdy dopíšu. Můj článek se také objeví v připravovaném čísle slovenského časopisu Kobka.
Ale zpět k vlastní tvorbě. V hodně rozpracovaném procesu je projekt mé třetí povídkové knihy, která nevím kdy přesně vyjde. Nehodlám to, už kvůli způsobu, jakým vzniká, nijak uspěchat, taky si říkám, že bych nemusel vydávat povídkovou knihu každý rok, takže její případné vydání vidím v rozmezí zima 2015-jaro 2016 (to druhé spíše). Kniha ještě nemá název, specifická ale bude tím, že každou ze sedmi povídek, které bude obsahovat, napíšu společně ještě s nějakým jiným autorem. Mě, jak já to nazývám, tandemové psaní, docela zaujalo, hlavně co se týče způsobu a možností tvorby daného díla, považuji to za velkou výzvu a musím řáct, že zatím se všechno vyvíjí k mé naprosté spokojenosti. Společná povídka se slovenským psychopatem Markem E. Pochou už je napsaná. V současnosti aktivně pracujeme na povídce s Martinem Štefkem, v procesu vzniku je i povídka s polským autorem Łukaszem Radeckým a slovenským autorem Ivanem Kučerou. Spolupráci mám dále domluvenou s autorskou dvojicí Petr Boček & Miloslav Zubík (což je obzvláště zajmavé, protože tu povídku budeme vlastně nakonec psát společně až tři) a mladou autorkou Ivanou Prajerovou. V domluvě je ještě jeden polský autor, ale to ještě není nic jistého, tedy nebudu jmenovat.
Odskočíme-li k filmu, během jara začne být na TV stanici Horor Film promítán amatérský film Poslední narozeniny, který vznikl podle mé povídky Šestatřicáté narozeniny a částečně podle mého scénáře.
Snad poslední den v květnu by měl mít oficiální premiéru karvinský film Teď ne, Broskvičko, pokračování filmu stejných tvůrců Šest prstů v zeleném (2012), v němž se objevím v jedné z vedlejších rolí.
Koncem června by snad měly být dotočeny všechny povídky povídkového filmu Vteřiny strachu, který vzniká podle mých horrorových povídek do 100 slov. Dvě povídky už jsou natočené, na ostatních se pracuje. V tuto chvíli to vypadá, že bude film obsahovat celkem šest povídek. premiéru by film měl mít někdy počátkem podzimu 2015.
Ale zpět k literární tvorbě. Koncem ledna jsem začal psát svůj první román. Zatím se na to dívám tak, že si chci hlavně vyzkoušet trošku jinou formu a zjistit, jestli a jak mi to bude vyhovovat. Pracovní název románu je Kazatel, zatím jsem tak ve třetině. O čem to bude nevím přesně jak specifikovat, román se ale bude odehrávat ve dvou časových rovinách (konec 15. století a současnost, s kratiškým odskokem zhruba do roku 33), bude v něm něco magie, trochu toho násilí, nějaký ten sex, doufejme snad atmosféra, nějaké to filosofování (protože měl-li bych jen jedním slovem specifikovat o čem to bude, tak řeknu, že to bude o víře), jeptišky, incest, krev, démoni a tak. Prostě klasické horrorové propriety, pravděpodobně nic extra originálního. Dopsání románu v nedohlednu, o případné publikaci zatím vůbec ani neuvažuji, bude-li to alespoň trochu čitelné, možná to nahodím někde zdarma.
Bez nějakého bližšího termínu průběžně (jak múza dovolí a přepadává s nápady) píšu další horrorové akrostichy. S Martinem Skuřokem se opájíme představou, že jich někdy napíšeme dostatek, abychom mohli vydat jejich společnou sbírku. No, uvidíme. Akrostich je docela komplikovaný formát, který dost zaměstnává mozek. Nedá se to psát na běžícím pásu.
Samozřejmostí bude pravidelná povídka v prosincovém Howardu.
Nedávno jsem se rovněž vydal na jedno bojové tažení, ale to je natolik čerstvé, že to zatím nechám bez jakékoliv odezvy.
Doufám tedy ve stálé zachování přízně. Slovy pana vrchního Vrány. "Doufám, že důvěru ve mne vloženou nezklamete."

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA