Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vydání a křest antologie Sto hororů ve sto slovech

21. 11. 2016

Antologie Sto horrorů ve sto slovech je pokračováním antologie 66+6 hororů ve sto slovech, která vyšla před dvěma lety (a objednat si ji můžete zde).

Tentokrát však v trochu větším rozsahu a za striktnějších podmínek. Do knihy přispělo deset (respektive jedenáct, deset povídek napsala autorská dvojice) autorů a autorek z České republiky a Slovenska (pouze deset povídek je ale slovensky).

stohororuvestoslovech.jpeg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V knize naleznete přesně 100 horrorových povídek, všechny v rozsahu přesně sto slov (včetně názvu povídky. Ani o slovo více ani o slovo méně. Přesně sto slov má i předmluva a jednotlivé autorské medailonky.

Povídkami přispěli: Adela Blažek Hrivnáková, Petr Boček & Miloslav Zubík, Martin Štefko, Mark E. Pocha, Roman Bílek, Diuk, Jiří Šedý, Kristina Haidingerová, Josef Choze Blažek a samozřejmě já. O obálku (jak fotografii tak i zpracování) se postaral Tomáš Melich a knihu vydalo nakladatelství Netopejr. Knihu lze objednat na stránkách nakladatelství zde a nebo je žádoucí se poptat u vašeho místního knihkupce (kniha jde do distribuce a bez poptávky není dodávka!).

Kniha byla ve stejný den za účasti a podpory většiny autorů a autorek knihy pokřtěna v rámci pražského HorrorConu. Kmotrami knihy se staly spisovatelsky Hanina Veselá a Tereza Temnářka Matoušová.

horrorcon05.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

(foto: Jaroslav Houdek)

Ukázka k knihy (samozřejmě z mé části):

Dlaně

Jako bych vystoupil z tunelu. Těkal jsem v náhlém jasu očima. Někde uprostřed se usmívala bratrova tvář.

"Co se stalo?" zaslechl jsem svůj hlas. Cítil jsem vlhkost. Napravo, kolem spánku.

"V pořádku," promluvily bratrovy rty. Jeho uslzené oči to potvrzovaly. "Nic se nestalo."

Skláněl se nade mnou, cítil jsem jeho dlaně na svých tvářích. Jako v peřince.

Jeho dlaně... Jednou do nich vzal mrtvého ptáka, kterého otec srazil autem. Po chvíli pták zatřepal křídly a odletěl. Nikdy jsme o tom nemluvili, ale zůstalo to v nás.

"Už je to v pořádku," zopakoval bratr.

Držel ho tehdy stejně jako mne.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA